Kytky Nejkrásnější. Bavlna, Len A Konopí.

Přírodní materiály rostlinného původu.

Bavlna.

Na 4 % zemědělské půdy, které zaujímá bavlna, se využije okolo desetiny světové spotřeby pesticidů a čtvrtiny světové spotřeby insekticidů. Zamořují půdu, vodu a řeky a skrze kůži se vstřebávají do těla. Důležité je oblečení po nákupu vyprat.

Abychom omezili množství chemie, můžeme dát přednost biobavlně (1% produkce bavlny), vypěstovanou bez hnojiv a pesticidů, která má certifikát GOTS (Global Organic Textile Standard).

K produkci bavlněného trička (250g) je zapotřebí 2 650 litrů vody.

Pro porovnání. Na produkci 250 g masa je třeba také 2 500 litrů vody. Na produkci 250 g obilí, jablek, banánů nebo litru mléka je zapotřebí 250 litrů. Denní spotřeba člověka (pití, sprchování, mytí) je okolo 100 litrů vody. Jedno praní v pračce je 50 litrů.

Protože jíst potřebujeme, ale bavlnělé triko každý měsíc nepotřebujeme, je rozumné uvědomit si, že kvůli pochvale okolí, nebo pocitu, že máme nový kousek ve skříni, nedává smysl kupovat oblečení, které brzy zase vyhodíme. Z hlediska plýtvání vody je ale mnohem smysluplnější omezit spotřebu masa a šetřit vodu v domácnosti. A pak se zamyslet nad tím, jestli chceme mít podíl na nedostatku vody, kterým trpí země produkující bavlnu. Vlivem intenzivního zavlažování vyschlo Aralské jezero.

     

Bavlna je příjemná na nošení (především ta kvalitnější), je prodyšná a absorbuje vlhkost. Vlhká snadno zplesniví, mokrý ručník, není-li pověšen tam, kde dobře větrá, chytne plesnivý zápach. Není příliš elastická, bavlněné látky (především trička, legíny ze 100% bavlny) se mačkají a vytahují na namáhaných místech.

Při nakupování je třeba dávat pozor na řídce tkané nebo už na věšáku žmolkaté a chlupaté krajní kusy. Hrubá bavlna je často méně kvalitní než ta jemná.

Snese vysokou teplotu při praní i žehlení (lze ji vyvařit na 90°C, dle cedulky většinou snese 60°C, nicméně šetrnější a ekologičtější je vždy program ručního praní na 30°C se ždímáním na nízké otáčky). Pokud nebyla látka před šitím vypraná, může se oblečení při prvním praní srazit.

Čistou bavlnu lze zrecyklovat, nicméně oblečení se většinou vyrábí s příměsí elastanu (či jinými materiály). Oblečení se pak méně vytahuje. Ale odpad z jinak nevyužitelného trička ze směsi lze zpracovat pouze downcyklací. A nebo končí na skládce, kdesi v Africe.

Len.

Roste rychle v hustém porostu, dobře zápasí s plevelem, zemědělec spotřebuje mnohem méně pesticidů a hnojiv. V tradičních pěstitelských oblastech v Evropě postačí běžné srážky a není třeba umělého zavodňování; spotřeba vody je dvakrát menší než při pěstování bavlny.

Příze lnu setého je jedním z nejtrvanlivějších a nejkvalitnějších přírodních textilních vláken.

Může působit tvrdě a nepoddajně, proto se používá v různých směsích, ať již s bavlnou či polo-syntetickými materiály.

Dobře absorbuje vlhkost, proto se z něj kromě oblečení vyrábějí také utěrky a ručníky.

Velmi se mačká. Snadno se obarví.

Je potřeba počítat se srážlivostí při praní na 40 °C, lepší je ruční praní na 30° C a ždímání na nízké otáčky, aby se oděvy zbytečně neničily.

Obecně se žehlí na vyšší teplotu s napařováním. Vizuálně lze efekt mačkavosti eliminovat oblečením v tmavě modré nebo bílé barvě.

Konopí.

Konopné vlákno lze na rozdíl od bavlny pěstovat v našich klimatických podmínkách, není nutný dovoz. Roste velmi rychle s výnosy 2-3x většími než bavlna. Nepotřebuje při pěstování téměř žádné chemické ošetření.

Je to pevné přírodní vlákno s vysokou životností, prodyšný a teplotu regulující materiál.

Zpočátku je konopná látka drsnější než bavlněná. Změkne praním. Často se kombinuje s bavlnou nebo bio bavlnou pro docílení optimálního poměru pevnosti a měkkosti.

Pere se na 30° C a ždíme se na nízké otáčky, aby se oděvy zbytečně neničily.

Ideální je jemné přežehlení ještě vlhkého oblečení nebo vyvěšení, protože žehlení i tak odolný materiál ničí. A když už chci, aby mi tričko vydrželo deset let… 🙂

Kde sehnat nové oblečení z těchto materiálů?

Z hlediska udržitelné módy je samozřejmě důležité zvážit, jestli oblečení opravdu potřebujeme a jestli ho neseženeme z druhé ruky. I tak je ale dobré vědět, kde hledat, když po legínech z biobavlny nebo lněné košili zatoužíme. A samozřejmě si takové kvalitní oblečení nezničit v pračce.

Při svém výzkumu jsem narazila na několik sympatických obchodů, prodávajících tyto přírodní materiály.

Moc se mi líbí v EtikButiku, NilaStore nebo v Eco Fashion Store.

V příjemném obchodě Czech Labels v nákupním centru Chodov mne jednoduchostí a ekolátkami zaujala česká návrhářka ADVA.

Hezké střihy šité z biobavlny najdete u Meera Design. Byla jsem na nedávném otevření jejich nového obchůdku v Bráníku a moc se mi tam líbilo.

Zaujaly mne i bavlněné legíny od Bavleg.

Konopné oblečení najdete u české značky Bohempia.

Lněné oblečení tvoří K.Bana, objevuje se i v kolekcích Jakoby.

Další tipy mi určitě pošlete, sama nejsem schopná objevit všechno!

Toť vše.

Mini Rozcestník:
Úvod o udržitelné módě.
Bavlna, len a konopí.
Vlněné materiály, hedvábí, kašmír a alpaka.
Viskóza (rayon), modal, tencel a bambusová viskóza.
Polyester, polyamid, akryl.
Udržitelné materiály a péče o ně.
Styl a výběr toho nejlepšího oblečení.
Tipy na sekáče, fair fashion obchody a české tvůrce udržitelné módy.
Reportáž ze Slow Fashion Days.
Informace jsem čerpala, kopírovala, upravovala a přepisovala z Nila , Made-by, EtikButiku, Módního pekla, Wikipedie, od Veroniky Blabla a naprosto všude možně. Nemám je podložené žádnými studiemi ani výzkumem a málo co vlastní zkušeností, tak doufám, že je to pravda pravdoucí.
Tereza
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.