Přírodomilné TerkyFriendly Materiály.

Shrnutí.

Našla jsem zjednodušené rozdělení ekologické zátěže na základě hodnocení šesti parametrů. Emise skleníkových plynů, jedovatost člověku (karcinogeny…) a planetě (voda, půda), využití energie, vody a půdy.

Hodnocení nezahrnuje zpracování v továrnách, barvení a výrobu oblečení, distribuci, kvalitu, trvanlivost a rozložitelnost, případně dopady likvidace odpadu. Zároveň nikdo nebere v potaz energii využitou na údržbu takových látek, syntetická vlákna je nutné mnohem častěji prát, len a konopí je zase třeba žehlit, pokud je chceme mít hladké.

Kvůli chybějícím datům nebyly hodnoceny materiály jako hedvábí, alpaka, kašmír nebo kůže.

Jaké jsou tedy materiály hodnocené?

Velmi dobré hodnocení mají recyklované materiály, které jsou považovány za odpad a nenesou tedy žádnou ekologickou stopu, což je samozřejmě také zjednodušení.

Jedničkou s nejmenší ekologickou zátěží je recyklovaná bavna, organické konopí a len a recyklovaná vlna. Dále pak recyklovaný polyester a nylon.

Další velmi ekologické materiály jsou biobavlna a tencel.

Len a konopí pěstované konvenčně jsou na tom také ještě velmi dobře.

Modal, polyester a akryl mají horší ekologický dopad.

Nejhůře je v tomto hodnocení umístěna klasická bavlna i vlna, viskóza a bambusová viskóza, nylon a elastan.

Z hlediska ekologické zátěže lze tedy podle tohoto doporučení ideální svým nákupem podporovat všechny recyklované materiály, biobavlnu a tencel, len a konopí.

Píšu o látkách z jednoho materiálu. Lze je jako jediné (1-2% všeho oblečení) recyklovat. Ale hlavně je to velmi jednoduché pro základní pochopení jejich vlastností a potřebné péče.

Většina oblečení je smíšenina. Kombinace přírodních materiálů nebo kombinace syntetiky s přírodními materiály.

Například džíny a trička jsou velmi často ze směsi bavlny a elastanu, což je dělá o něco pružnějšími.

Díky blogu Veroniky Blabla vím, co se se smíšeným oblečením stane po vyhození do textilního kontejneru. Downcykluje se, odváží se do zemí třetího světa, kde si s nimi lidé neví rady, případně se spaluje nebo vyhazuje na skládky. I když se s ním nedějou zázraky, stále je to nejlepší způsob, jak se jinak nepoužitelného oblečení zbavit.

Jednomateriálové oblečení lze znovu využít na vytvoření látek. I to při svém nákupu beru v potaz.

I tak ale není nic ekologického na nákupu deseti triček z biobavlny. Udržitelnost je především k přístupu k oblečení, kterého kupujeme méně, nosíme ho roky a pečlivě se o něj staráme.

A jak o něj tedy pečovat?

Je to jednoduché. Byť jsem v tom hledala vědu.

Bavlna sice snese vyšší teploty, i vyvářku, ale jakékoli tričko vydrží mnohem déle, pokud se bude prát na ruční praní na 30°C a s nízkými otáčkami.

Len i konopí si také zaslouží šetrnější program ručního praní. Je lepší je pouze vyvěsit než žehlit, protože i žehlení (navzdory odolnosti vlákna) může látce časem škodit.

Přírodní materiály živočišného původu potřebují největší péči. Vlnu, alpaku i hedbábí je ideální prát v ruce. Vlněné oblečení je navíc vhodné sušit rozložené na plocho, aby se vlákna nevytahala.

Viskóza je méně trvanlivý a neekologický materiál, s kterým se musí zacházet opravdu šetrně. Prát ho do 40°C a velmi snížit otáčky, aby nežmolkovalo.

Modal a tencel jsou ekologičtější materiály, navíc se méně mačkají, nepouštějí barvu (jako bavlna) a jsou velmi příjemné. O to víc je potřeba k nim přistupovat šetřně a prát je zase na ruční program na 30°C.

Syntetické materiály mohou být nepříjemné při nošení, nejsou prodyšné a rychleji nasáknou pot a pachy, proto je nutné je prát častěji. Mohou žmolkovat, silonky se mohou zničit po prvním použití, některé oblečení ze syntetiky ale vydrží věky! Třeba dvěstě let zakopané na skládce. Péče dle cedulek. Podle mojí zkušenosti vydrží 60°C na vysoké ždímací otáčky. Při praní se ale uvolňují mikroplasty a tak je stejně jako u všech předchozích materiálů vhodné nastavit mnohem šetrnější program.

Je důležité si uvědomit, že 80% dopadů spotřeby oblečení na životní prostředí je pouze z praní a sušení.

Nejekologičtější je praní na 30 stupňů a ždímání na minimální otáčky (700).

Přeplněný buben pračky může vlákna definitivně poškodit, především hedvábí, modal a tencel. Lepší je tedy pračku úplně nenarvat, prádlo se navíc vypere mnohem lépe.

Cokoli s háčky, výšivkou či cvočky má být v samostatném pracím sáčku, taktéž punčocháče. Zipy a knoflíky mají být zapnuté, aby oblečení drželo v pračce tvar. Barvy je potřeba oddělit, výrazné barvy a džíny prát naruby.

Air-cleaning, vyvěšení oblečení je nejekologičtější, nejméně pracný a nejšetrnější. Spolu s ekologickým osvěžovačem v rozprašovači (hrnek vody, lžička jedlé sody, kapky esenciálního oleje) dokáže vzduch divy.

Sušička i žehlení oblečení ničí, což ale tuší každý. A tak můžu všem tvrdit, že nežehlím kvůli lenosti, ale protože nechci zbytečně plýtvat energií.

Toť vše.

Mini Rozcestník:
Úvod o udržitelné módě.
Bavlna, len a konopí.
Vlněné materiály, hedvábí, kašmír a alpaka.
Viskóza (rayon), modal, tencel a bambusová viskóza.
Polyester, polyamid, akryl.
Udržitelné materiály a péče o ně.
Styl a výběr toho nejlepšího oblečení.
Tipy na sekáče, fair fashion obchody a české tvůrce udržitelné módy.
Reportáž ze Slow Fashion Days.
Informace jsem čerpala, kopírovala, upravovala a přepisovala z Nila , Made-by, EtikButiku, Módního pekla, Wikipedie, od Veroniky Blabla a naprosto všude možně. Nemám je podložené žádnými studiemi ani výzkumem a málo co vlastní zkušeností, tak doufám, že je to pravda pravdoucí.
Tereza
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.