27

Usínám pozdě, ještě o půlnoci mi Michal zpívá Happy Birthday. Po šesté vylézám z postele a pospíchám do práce. Večer přijedu unavená po zubařském dni domů. Čeká mě Michálek, maminka a babička. Dostávám dort a lžičky, jelikož jich máme málo. Povídáme si, Michal pak donese skořicové burgery (nemám sílu na večeři v restauraci) a růži. Do desíti uspáváme tvorečka, který se ve dvě ráno budí a spát se mu už moc nechce. Ráno zase mizím do práce. Dávám výpověď, protože chci strávit o trochu více jara s děťátkem. Tak uvidíme.

Že jsem před 27 roky vylezla ze svojí maminky, zůstalo, kdo ví proč, na facebooku skryté.

Po dlouhé době celý den nekontroluju, kdo zanechá na zdi „vše nej“ vzkaz. (Hurá.)

Táta mi píše: „AHOJ MILÁ TEREZKO… MOC A MOC TĚ POLIBKUJU NA ČELÍČKO A PŘEJI TI ŠTĚSTÍ A LÁSKU A RADOST ZE ŽIVOTA A PRÁCE, AŤ TI LIDÉ VRACÍ TVŮJ KRÁSNÝ ÚSMĚV A CELÝ VESMÍR TĚ VLÍDNĚ HLADÍ PO VLASECH“.

Juditka: „Ahojky kuřátko, přeju ti všeeechno nejlepší – ať ti pořád tak chutná (:D), ať svým úsměvem zastíníš i sluníčko, ať se nadále tolik usmívá i tvoje malé sluníčko, ať se ti podaří skloubit všechny sny s realitou, a vůbec, ať jsi spokojená“.

A Marika: „Terezicko! peace n love n pure happiness, constant satori a uz otehotni!.)) KRASNY NAROZKY!“, přičemž satori dle googlu znamená buddhistické poznání.

Do dortu slavnostně zapíchnu svíčku dvojku (z Michalova dortu) a svíčku jedničku (z Michálkova dortu) a slavím jednadvacet, takže jsem oproti předchozím narozeninám o rok mladší. Pak se snažíme zapálit sirky bez krabičky, o podlahu, o parapet, o schody. A kupodivu to nejde.

Svíčky nemusí hořet.

Stará, a přitom tak mladá, protože budu ještě starší.

Nicméně.

27 je fajn.

Michal mi zase zpívá Happy Birthday, vlastně celý večer. Je to můj jediný zásadní narozeninový požadavek. Čím víc té písničky, tím lepší narozeniny.

Michálka jsem naučila, aby mi dával uslintaný pusinky, takže teď dostávám nejroztomilejší slintoše pod sluncem. Akorát si to trochu plete s berany berany duc.

A všechno je tak nějak fajn.

Výjimečně nevýjimečné.

 

Přála bych si, třeba k narozeninám, aby mi konečně došlo (a abych se podle toho i chovala), že každý den uteče stejně jako moje narozeniny.

Že každý den je výjimečně nevýjimečný.

A že si chci tu nevýjimečnou výjimečnost uvědomovat.

I když den strávím v práci. Právě proto, že ho strávím v práci.

I když jsou moje narozeniny.

Protože to je přeci to co chci.

A nejlepší dárečky za dvacátý šestý rok?

Moje zdravé prtě. Že se cítím báječně. Mám Michala, milující rodinku a mnohem víc než potřebuju. Můžu být na mateřské, bydlím v krásném bytě, mám skvělé přátele, Michalovi se daří, mně se daří, jsme vtipná dvojka, vlastně už trojka.

Peace n love n pure happiness.

Happy Birthday To Me, Happy Birthday To Me, Happy Birthday Milá Terezko, Happy Birthday To Me.

 

Tereza Volfová
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.