Konečně Kope!

Je to krásné!

Položím dlaň pod pupek a čekám na ta drobná zachvění. Vykládám si je po svém.

„Maminko. Je mi dobře. Plavu na pupeční šňůře, polykám plodovou vodu, škytám si a rostu!“

Konečně nečekám na každý ultrazvuk, s napětím, abych se ujistila, že je vše v pořádku.

Na začátku osmnáctého týdne už rozeznávám první kopnutíčka. I Michal je cítí.

Jenom Michálek stále netuší, kde je budoucí miminko. Při každém pokusu o vysvětlení mne zatím jen opravdu nadšeně bodá prstíkem do pupíku.

 

Tereza Volfová
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.