Óda Na Mateřství

Jsem vyřízená.

Z Michálka, který je celý den hyperaktivní a já po něm nestíhám uklízet.

Z Michala, který je celý den hyperaktivní a z práce se vrací okolo půlnoci.

Sama ze sebe, jelikož jsem těhotná, spravuju domácnost dvou hyperaktivních Mimoňů a k tomu zubařím.

Pak se na chvilku zastavím.

A vybavím si svoje děťátko třeba když:

Chce zalévat rostlinky a místo toho si zalévá boty.

Na pohovce si lebedí s rukama plnýma mražených jahod.

Napodobuje tučňáka nebo motýlka.

Raduje se z každého letadla a autobusu na doslech či v dohledu.

Papá vidličkou.

Potřebuje vidět bagr a celé ráno křičí GAGA GAGA GAGA, což znamená bagr.

Neumí vylézt ze sušičky, do které nadšeně vlezl.

Leje po sobě pití.

Plácá kočky po hřbetě.

S nadšením vyhodí svojí plenku do koše, pokaždé, když ho o to poprosím.

Vyje na měsíc. Společně s námi.

Zatleská svému heroickému výkonu.

 

Vzpomenu si na jednu maličkost.

Jeho pusinku, přitulení se, smích.

A dobiju si tu trošku energie, kterou potřebuju k životu.

I když to chvílema není úplně jednoduché. Občas jsem nešťastná. Unavená. Nespokojená. Stěžuju si na mateřství. Že Michal není doma, Michálek neposlouchá a já to nezvládám.

A tak se snažím být v lepší náladě, zaháním špatné myšlenky a věnuju se děťátku.

Krmím ho masíčkem, které sice hází do prázdné skleničky a odtud ho „pije“, ale hlavně, že papá. Napájím ho mlíčkem, které si vzápětí vylévá do očí a do nosu. Ale hlavně, že sosá. A po chvíli cumlání prsíčka mi usíná v postýlce. S našpulenou pusinkou a zavřenýma očíčkama. Potichounku oddychuje.

Dlouhou chvíli ho pozoruju. S láskou a něhou.

Políbím ho na čelo.

Pohladím po tváři.

Přitulím se k němu.

A zas a znova si uvědomuju.

Jak je mateřství smysluplné.

Jedinečné.

Ušlechtilé.

Pomíjivé.

Roztomilé.

Uvědomuju si, jak moc jsem šťastná z žití pro druhou osůbku.

Jak jsem vděčná za Michala, protože úžasnějšího tatínka si nedovedu představit.

A jaké mám štěstí na svoji i Michalovu rodinu, která pro děťátko udělá první poslední.

Uvědomuju si štěstí, které mě potkalo.

A jsem vděčná.

Za všechno.

Hlavně za to, že jsem maminka se super rodinkou.

Protože být máma je krása vesmírná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.