Pomalu K Pomalosti

Jsem nadšená.

Asi mi stačí opravdu málo.

Identifikační náramky z obyčejného provázku. Dekorace z lián břečťanu, sušených a lučních kytek. Voňavé svíčky z recyklovaného oleje na toaletách. Nádherný výhled z šestého patra. Šaty pořadatelek s nápisem „I’m allocentric.“ Občerstvení na prostorné terase. Super banánový chlebíček a indonéská palačinka s kokosovou náplní. A milión dalších dobrot.

Simple as that.
Liány.
Při pohledu na pražské střechy se cítím opravdu na výši. I když nevím, co to znamená, je to fajn pocit.

Jenže to přeci není málo!

Je to až moc skvělých věcí koncentrovaných na jednom místě!

Hned po příchodu na SLOU DAYS spatřím inspirativní Kamilu Boudovou. Nosí pořád ty zlaté křusky, o kterých jsem už tolikrát četla! Jsou totálně rozpadlé a velmi cool.

Dokonce jsem (spíše nápadným) špionem její konverzace s kamarádkami. Mluví o eko kartáčcích! Získává tak snadno a rychle mé zubařské srdce. Ani o tom neví. Na světě totiž není důležitější téma než dentální hygiena.

K tomu všemu se dozvídám spousty zajímavostí z přednášek.

Fascinuje mne vyprávění Jarmily Štukové o Sierra Leone. Komunikuje složitou poválečnou situaci této země: korupci i v těch nejnižších sférách, pěstování rostlin na skládce, vykutálenost Afričanů vyžadujících peníze za každou drobnou službu, neefektivně pomáhající neziskovky. Ukazuje fotoreportáž z malých oděvních dílen, kde šijí šaty pro bohatější Afričany – v hodnotě okolo třista korun. Mluví o přehlídkových molech, která v Sierra Leone spíše nejsou. I přesto nafotila modelky a modely hledajících ve světě módy naději lepšího života.

Poslouchám příběh vitální pětaosmdesátileté francouzky Dominique Peclers. O agentuře předpovídající módní trendy. O její cestě k udržitelné značce Animana. O tom, že se jí nelíbí móda v dnešních časopisech. O udržitelné módě, kterou vnímá jako luxusní a drahou. Určenou pro ty, kteří mají čas přemýšlet nad konceptem etičnosti, fair-tradovosti a udržitelnosti. Což samozřejmě dává smysl a připomíná mi mé výsostné postavení ve společnosti. Jedna jediná myšlenka mi ale vrtá hlavou víc než cokoli ze světa módy. Jak to jen udělat, abych byla po osmdesátce tak aktivní a užitečná a smysluplná a pozitivní, jako tahle krásná babička.

Mimo jiné si v další prezentaci nechám vysvětlit, jak vést kampaň na Hithitu. Základem je disponovat množstvím nadšených likerů a folowerů. Easy as that.

A v nabídce jsou další skvělé přednášky a workshopy, jenže to bych se nesměla celé dopoledne válet s Michálkama v radotínském Biotopu.

SLOU DAYS mne ale nakonec lákají víc než cokoli jiného. A tak se procházím mezi přírodomilnými prodejci.

Kochám se krásnými betonovými, skleněnými a dřevěnými šperky.

Už vím, kde v případě potřeby pořídím spodní prádlo, hezké šaty a kde se nechám profesionálně organicky nalíčit.

Okupuju SWAP koutek.

Neznámé dobré duše mi darovaly super šatky, elegantní sukni a džínovou košili, kterou jsem si přála už rok. Děkuju!

Nakonec, protože je opravdu potřebuju, nakupuju (své první veganské) žabky. Snad vydrží století.

Dělám si velkou radost malinkatým olejíčkem od mazaných lišek. Úžasně voní malinovým listím. Krásná slečna, která mi ho vybírá, je tak milá a ochotná, že jí slibuju folowerství na fejsbuku až do smrti.

A konečně jsem objevila další SLOU potřeby pro domácnost. Brněnskou ekodrogerii. Těším se, až si půjdu poprvé do nejbližší bezobalové drogerky natočit gel na praní a na mytí nádobí. Takové dobrodružství.

A to je to nemálo, co mi stačí ke štěstí. Dokonce si vše musím zapsat a nakreslit. I když se konzumních témat na blogu tak trochu bojím. Přeci nebudu blogovat o módě jako všichni ostatní!

Naštěstí jsou SLOU DAYS jiné.

Je to společenská událost. Oslava pomalého životního stylu a radosti z přírodních materiálů, které se ráda znovu zúčastním.

Tereza Volfová
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.