Rodinné Kreace

Tablet i s tužkou na kreslení jsem pořídila od sympatického holohlavého pána z internetového bazaru. A mám z něj čím dál tím větší radost.

Jednak jsem své pidi komiksy začala kreslit kdekoli a kdykoli mám chuť (třeba při tříhodinovém čekání na vyšetření v porodnici), ale taky mají ohromně jednoduchou formu, dají se nekonečně kopírovat a sdílet.

Na pocit z kreslení tuší a malování barvičkama na čtvrtky nedám dopustit. Jenže málokdy mám možnost si je na stole rozložit. Dítko chce totiž tvořit se mnou.

Jde mu to skvěle. Ve stejném stylu zvelebil i obývací pokoj.

Zeď pomalovaná tužkama a fixama mi nevadí, Michálkův umělecký koutek je dominantou obýváku. Ale tuš na parketách nechci.

A tak celá rodina malujeme v aplikaci. Bez trvalých následků na čemkoli.

Že mne Mimo v kreslení brzy předčí, mi bylo jasné hned, jak vzal tužku do ruky.

V kreslení už je ale lepší i Michálkův tatínek.

Jsem nadšená, když spolu zalezou do vedlejšího pokoje, na gauč nebo na matraci. Zbavím se jich 😀 a dítko má velkou zábavu. Tátovi diktuje, co má namalovat.

Jsou to především zvířátka.

Banány, houba nebo ananas, protože ty umí Mimo velmi dobře artikulovat jako „anán“, „uba“ a „ana“.

A hlavně tvoreček vyžaduje obrázky nákladního auta, traktoru nebo čehokoli jiného s motorem.

Nejsem fanoušek genderových stereotypů, ale něco na nich bude.

Bagr jsem malovala i já stokrát, má o něm tři knížky a vypadá to, že ho nikdy neomrzí.

Zatím nejzábavnější je pro dítko vybarvování. Prstem přetáhne barvičku na místo, které zvolí za vhodné. „A je tó! Hoťó!“ (Hotovo.)

Od teď tedy ilustrace příspěvků na blogu deleguji. Jde jim to báječně.

A i když k technologiím a obrazovkám v rukou dítka přistupuju opatrně, za tablet s tužkou a kreslicí aplikací (Ipad Pro, Apple Pencil, Procreate) jsem moc ráda.

Tereza Volfová
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.