Denní dávka soli – 2,3g.
Když lidé jedí průmyslově zpracovanou stravu, jedí denně cca o 500 kalorií více. Za dva týdny přiberou v průměru 1kg.
V těle máme okolo 1000 bakterií z celkového počtu, který se odhaduje mezi 15-36 tisíci.
Ve střevech máme 39 trilionů (10 na 18, jednička a za ní 18 nul) mikrobů, jsme z 10% složení z lidských buněk a zbytek jsou bakterie (v poměru 1:10 ve prospěch bakterií) (?????). Naše tělo má 30 trilionů buněk.
50% dopaminu a 90% serotoninu se tvoří ve střevech, tvoří ho bakterie.
Náš mikrobiom má 600 000 druhů enzymů, díky kterým dokážou zpracovat vlákninu ve střevech, vyrábíme si takmastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA – short chain fatty acids). Potřebujeme bakterie, produkující butyrát. Lactobacillus, Bifidobacteria. Prevotella.
Pokud sníme zmrzlinu s ovocem (750 kcal – sacharidy a tuky), které se okamžitě vstřebají v tenkém střevě, čímž se rychle zvýší hladina cukru a inzulinu v krvi, nenakrmíme střevní bakterie. Pokud sníme salát (fazole, ořechy, avokádo), rostlinná vláknina se v tenkém střevě nevstřebá, ale nakrmí mikroby v tlustém střevě, které se nám za to odmění tím, že nedojde ke zvýšení hladiny krevního cukru ani inzulinu.
Denně je ideální sníst: 2 kusy ovoce, 5 porcí zeleniny, 3 šálky celozrnných potravin, 2 porce ořechů, semen nebo luštěnin. To by mělo zajistit přibližně 30 g vlákniny. Optimální je konzumovat 30 druhů rostlin týdně, rozmanitost je pro zdravý mikrobiom nejdůležitější.
Každá rostlina má svůj vlastní mikrobiom, např. jablko má 100 milionů bakterií.
Každých 20 minut vzniká v našem těle nová generace mikrobů.
Nadýmání z potravin lze odstranit jejich pomalým a postupným přidáváním do stravy, musíme náš mikrobiom zvyknout.
Konzumace brokolice, čočky nebo cibule podpoří růst Bifidobacteria. Kešu, bílé fazole, batáty zvyšují růst Ruminococcus a Bacteriodes. Chřest, banán nebo česnek podpoří Faecalibacterium a Bacteriodes. Jablka, třešně a pomeranče vedou k množení Eubacterium.
