Terka V Terce

Dneska slavíme svátek. Což se mini Terce určitě nelíbí, protože za chvíli se narodí a nikdo nechce slavit narozeniny hned po svátku. Ale Michal byl neúprosný.

„K žádnému jinému jménu nemám tak hezký vztah jako k Tereze.“

„Ale mně se líbí Rozárka! A naše děti se nemůžou jmenovat stejně, jako jejich rodiče! A trocha kreativity by neuškodila! A …“

„Bude to Tereza.“

Pořád je ale prostor pro překvapení a místo Terky se možná narodí Tomáš. Kdo ví. Každopádně. Já slavím za dva.

V rámci možností.

Každou chvíli můžu porodit, dobírám desátý den antibiotika a Michálek má rýmu. Takže jsem vytáhla všechny krabice s hračkama a dítko už se postaralo o zbytek. Ten největší nepořádek, jaký může být. Vytvořil mi vskutku slavnostní a uvolněnou atmosféru.

Dárky nechci, protože mám všechno, co potřebuju. Přeju si přežít porod. A mít dvě zdravý děťátka.

Těhotenství s Michálkem nikde nerozhlašuju. Bojím se, nechci nic zakřiknout, jsem unavená a hormonálně přecitlivělá. Připadám si jak nemotorná velryba na druhou, což je pocit, který vůbec ničemu nepomáhá.

S Terkou v bříšku se toho moc nezměnilo. Ale. Přeci jen si trochu víc důvěřuju. Porodila jsem človíčka. A tvořím dalšího. Moje tělo je neuvěřitelné. I když podobné malému vorvaňovi.

A tak jsem si k svátku darovala focení Terky v Terce.

Abych měla vizuální vzpomínku. Co nejhezčí. Protože, co je hezčí, než mít v břiše děťátko? Než přivést na svět tvorečka? A pak už si (až bude po všem) to zvláštní a přitom tak kouzelné období připomínat jen v tom nejlepším světle. 😀

A abych neměla pocit, že jsou moje fotky příliš povrchní, doplnila jsem je citáty Glorie Steinem. Jen tak. Protože koho jiného.

You’re always the person you were when you were born, you just keep finding new ways to express it.

Anybody who is experiencing something is more expert in it than the experts.

The art of life is not controlling what happens to us, but using what happens to us.

We are so different, yet so much the same.

If we tell the truth to each other, we empower each other. It helps us understand that there is no such a thing as perfect. There is unique, but not perfect.

No wonder studies show that women’s intellectual self-esteem tends to go down as years of education go up. We have been studying our own absence.

Needing approval is a female cultural disease, and often a sign of doing the wrong thing.

A liberated woman is one who has sex before marriage and a job after.

Writing is the only thing that, when I do it, I don’t feel I should be doing something else.

I do not like to write – I like to have written.

Laughter is the best proof of freedom.

Never, never, never give up. And remember to dance a little.

The truth will set you free, but first it will piss you off.

No one ever got radicalized by being grateful.

Always look at what people do, not who they are.

Za focení moc děkuju @betkapenkalovaphotography a @ladi_dovolova !
Tereza
Maminka. Přítelkyně. Lékařka. Ráda kreslím, píšu a směju se. Nejvíc sama sobě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *